CATRIN může posunout českou vědu, věří i její konkurenti

Pondělí 22. červen 2020, 13:07 – Text: OK

Olomouc (22. června 2020) Rozšíření a prohloubení multidisciplinární spolupráce, kvalitní základní a aplikovaný výzkum i hledání nových výzkumných směrů, které mají šanci uspět v mezinárodních grantových soutěžích a přispět k řešení globálních problémů. To jsou jen některé z úkolů Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), jenž na Univerzitě Palackého v Olomouci (UP) začne fungovat od 1. října.

 „Od organizační integrace výzkumných center na Univerzitě Palackého si slibujeme zásadní zvýšení mezioborové prostupnosti a úspěšnosti v ostré mezinárodní konkurenci. Může jít o důležitý krok směrem k budování silné a výkonné výzkumné infrastruktury v evropském i světovém kontextu,“ komentoval vznik vysokoškolského ústavu rektor UP Jaroslav Miller.

Samotné přípravě vysokoškolského ústavu CATRIN se UP věnovala dva roky. Přípravný proces završilo schválení statutu CATRIN Akademickým senátem UP (AS UP) dne 17. června. CATRIN propojí stávající tři vědecká centra UP – Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) a Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM) ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) a Fakultní nemocnicí Olomouc.

„Naše spolupráce v době koronavirové krize prokázala, že se navzájem výborně doplňujeme. Již dnes máme rozjetých několik společných projektů, které na těchto základech staví. Těším se na další spolupráci, uvedl ředitel ÚOCHB Zdeněk Hostomský.

Všichni partneři, jejichž jméno je s CATRIN spojeno, patřili ke klíčovým institucím v období koronavirové krize. Významnou roli sehráli při testování na Covid-19 a tým pod vedením Jana Konvalinky z ÚOCHB ve spolupráci s dalšími tuzemskými institucemi vyvinul testovací sady nezávislé na zahraničních zdrojích, jejichž základem jsou magnetické nanokuličky pro izolaci virové RNA vyvinuté v RCPTM.

"Vznik nových multidisciplinárních ústavů, které jdou napříč obory, katedrami i fakultami, je moderní odpovědí na vývoj vědy. Gratuluji Univerzitě Palackého, že se k tomuto kroku odhodlala," ocenil vznik ústavu přední český biochemik Jan Konvalinka.

Navzdory skutečnosti, že ani po dvouleté přípravě a jednání nedošlo uvnitř akademické obce k úplné shodě o podobě integrace výzkumných kapacit a vedení přírodovědecké fakulty setrvává na odmítavém postoji, předkladatelé věří, že snaha o spolupráci překoná dílčí problémy a CATRIN pomůže UP na její cestě k výzkumné instituci evropského formátu.

„Věřím, že rozhodnutí AS UP o vzniku vysokoškolského ústavu odstartuje novou éru univerzity. Vznik CATRIN musí ukončit vnitřní spory a společné univerzitní vědecko-výzkumné centrum se stane excelentní a stabilní vědeckou institucí,“ domnívá se i ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.

Podporu ústavu vyjádřili například i tři laureáti nejvyššího tuzemského ocenění za vědu Česká hlava – chemik Pavel Hobza, rostlinný genetik Jaroslav Doležel a egyptolog Miroslav Bárta. „Existující centra již nyní patří k předním akademickým pracovištím v ČR s mezinárodní reputací. Jejich integrací vznikne ústav skutečně evropských rozměrů s ambicí stát se protiváhou obdobných institucí v zahraničí a zásadně tak přispět ke konkurenceschopnosti české vědy ve světovém měřítku,“ uvedli nedávno ve společném memorandu.

Jako patrně nejambicióznější vědeckou instituci v České republice vnímá CATRIN Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. „Jako ředitel jiné instituce bych měl být vyplašený z takové konkurence, ale nejsem. Naopak, mám z jejího vzniku radost, protože věřím v její pozitivní dopad na celou českou vědu. Je pro mne rovněž příkladem špičkové vědy mimo hlavní město, a právě decentralizací vědy silného kalibru se ČR zařazuje mezi nejvyspělejší země,“ domnívá se uznávaný parazitolog a jediný žijící Čech, který je členem Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS).

Integraci vědeckých kapacit dlouhodobě podporuje i MŠMT.

Zpět