CRH navštívil francouzský vědecký atašé

Vědecký atašé francouzského velvyslanectví navštívil i laboratoře oddělení buněčné biologie.
Foto: Martina Šaradínová
pátek 11. leden 2019, 14:40 – Text: Martina Šaradínová

Slovy chvály nešetřil atašé pro vědu a vysoké školy francouzského velvyslanectví v Praze Mathieu Wellhoff po středeční návštěvě Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) i Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM). Zdejší výzkum údajně vysoce předčil veškerá očekávání. Z jednání vyplynuly i možnosti další spolupráce.

„V Praze, kde sídlí naše ambasáda, se hodně mluví o pražské a brněnské vědě. Ale to, co jsme viděli v Olomouci, bylo vážně úžasné. Vědecká střediska jsou zde na mnohem vyšší úrovni, než jsme očekávali. Nejvíce mě zaujal fakt, že menší výzkumná centra mohou dosáhnout lepších výsledků než mnohem větší vědecké instituce,“ uvedl Wellhoff, jehož k cestě na Hanou přiměly nejen informace ze strany CzechInvestu, ale také množství kandidátů a laureátů cen, jež francouzské velvyslanectví za vědu uděluje. Během středeční prohlídky holického areálu ho doprovázela referentka pro vědeckou spolupráci Francouzského institutu v Praze Lauriane Labourel.

V obou vědeckých centrech se hosté seznámili se základními výzkumnými směry, nejvýznamnějšími úspěchy a řeč přišla i na situaci v české vědě poté, co u vědeckých center vybudovaných v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace skončí období udržitelnosti. „Myslím, že veškerá centra se musí připravovat na konec období udržitelnosti, protože nastane šok a obávám se, že ne všechna přežijí. Ta olomoucká se zdají být v lepší kondici ve srovnání s jinými centry, co jsem navštívil. Jste menší, agilnější a nemáte problém s řízením. U větších center je často problém s řízením, jsou tam vnitřní neshody,“ doplnil vědecký atašé. Podle něj chybí větší spolupráce mezi Akademií věd ČR a univerzitami a dostatek peněz v české vědě mnohdy nemotivuje k efektivnímu využívání evropských dotací.

V CRH vědci představili například pokročilou laserovou mikroskopii pro snímání živých rostlin, na oddělení molekulární biologie ukázali cílené editování genomu ječmene metodou CRISPR/Cas9 a hosté si prohlédli i Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, jež zásadním dílem přispělo k přečtení genomu pšenice, ječmene či banánovníku. Vědeckému řediteli CRH Jaroslavu Doleželovi Mathieu Wellhoff poblahopřál k udělení Národní ceny Česká hlava 2018.

„Setkání bylo velmi inspirativní. Hosté měli velmi dobré znalosti o fungování, financování a kvalitě české i evropské vědy. S francouzským vědeckým prostředím je naše centrum v kontaktu, mimo jiné i díky vedoucí oddělení molekulární biologie Véronique Bergougnoux, pracovalo u nás několik mladých francouzských výzkumníků, strukturní biolog David Kopečný získal česko-francouzský doktorát a často využívá synchrotronu v Grenoblu. Od letošního ledna u nás působí profesor Pascal Gantet z Montpelliere a očekáváme, že povede naše doktorandy,“ uvedl ředitel CRH Ivo Frébort, který schůzku považuje za počátek dlouhodobější spolupráce.