Profesor Šamaj: Vždy jsem stavěl na týmové spolupráci

Profesor Jozef Šamaj na jednání Vědecké rady CRH.
Foto: Ota Blahoušek
Pátek 28. únor 2020, 12:19 – Text: Martina Šaradínová

Jsme na začátku nového roku, to obvykle vybízí k bilancování. Jaký byl rok 2019 pro vás osobně i pro vaši výzkumnou skupinu?

Z hlediska splněných úkolů byl myslím velmi dobrý. Splnili jsme úspěšně projekt GA ČR na fosfolipázy, při jeho řešení se nám povedlo využít všechny naše moderní mikroskopické metody. Pokračujeme v plnění závazků v rámci programu OP VVV Rostliny jako prostředek udržitelného globálního rozvoje. Udrželi jsme si i poměrně dobrý publikační výkon v kvalitních časopisech.

Vámi vedené pracoviště je lídrem v pokročilých metodách mikroskopického zkoumání živých rostlin, v minulosti jste svými metodami inspirovali mnohá zahraniční pracoviště. Nastal i v tomto ohledu nějaký posun?

Ve spolupráci s komerční firmou vyvíjíme nové zařízení pro osvětlení rostlin, které v mikroskopu zkoumáme. Komerční mikroskopy totiž obvykle takový systém nemají, ale rostliny ho potřebují, zejména během dlouhodobých experimentů. Máme již vyvinutý prototyp osvětlovacího zařízení, kdy dokážeme rostlinu nasvítit ve zcela totožném režimu, v jakém rostla ve fytotronu. Rádi bychom to dotáhli minimálně do užitného vzoru, případně v budoucnu až k patentu. Podobné zařízení bychom rádi vyvinuli i pro nový mikroskop na rychlé a šetrné snímání živých rostlin při velmi vysokém rozlišení, který jsme loni pořídili za 21,3 mil. korun v rámci výše zmíněného projektu z výzvy Excelentní výzkum. Loni se nám také podařilo pokročit ve snímání plodin, a to vojtěšky i ječmene.

Věda se neobejde bez zahraniční spolupráce. Jak si vedete v tomto ohledu?

Velmi dobře se rozvíjí náš bilaterální projekt v rámci Humboldtovy nadace, na němž spolupracujeme s profesorem Karstenem Niehausem z Univerzity v Bielefeldu. Profesor Niehaus, náš zahraniční spolupracovník i v rámci projektu OP VVV, je odborník na interakce mezi rostlinami a mikroby a pracuje i s luštěninami, zejména s vojtěškou. Vyměňujeme si navzájem zkušenosti, což je důležité pro to, abychom dokázali optimalizovat naše mikroskopické metody i na další modely, tedy vedle ječmene právě na vojtěšku. Věnujeme se zejména výzkumu časných interakcí těchto plodin s půdními bakteriemi. Od dalšího dlouholetého spolupracovníka profesora Heriberta Hirta jsme nedávno získali nové kmeny beneficiálních bakterií izolovaných přímo z pouštních rostlin v Saudské Arábii,  které v současnosti testujeme. Dlouholetou spolupráci rozvíjíme také s pracovištěm profesora Jinxinga Lina v Pekingu.

Jak se daří spolupráce na domácí půdě?

Intenzivně rozvíjíme spolupráce s kolegy a jejich studenty v CRH a také na jiných pracovištích na UP, konkrétně s Martinem Mistríkem, Davidem Kopečným, Ondřejem Novákem, Andrejem Pavlovičem, Sašou Husičkovou, Lukášem Spíchalem, Ondřejem Plíhalem, Lucií Plíhalovou, Davidem Zalabákem nebo Alešem Pečinkou.  Spolupracujeme také s dalšími pracovišti v ČR a novým spolupracím jsme otevřeni. Naše know-how tak zúročují i ostatní výzkumníci v CRH a celé ČR.

Jaké výzvy před vámi stojí letos?

Letošní rok jsme zahájili velmi dobrou publikací v časopise Molecular Plant. Týká se problematiky tepelného šoku u rostlin a proteinů HSP90, které ho regulují. Věnovali jsme se genetické  a biochemické interakci těchto proteinů s MAPK signální dráhou -YODA kinázy a detailně jsme charakterizovali, jak rostlina vystavená tepelnému stresu reguluje vývoj průduchů. Tento výzkum trval pět let.

Jinak výzev je před námi jako vždy hodně. Projekt OP VVV je ambiciózní a my se snažíme naplnit jeho milníky. Současně se věnujeme i dvěma projektům GA ČR. Velmi nás těší i naši studenti programu Biotechnologie a genové inženýrství.  Letos bude končit skutečně velmi silný ročník a byli bychom rádi, kdyby někteří z nich pokračovali v doktorském studiu. Naši absolventi ale nemají problémy ani uplatnit se v praxi. Uchazečů o studium je poměrně hodně a  z velké části přicházejí velmi motivovaní studenti.

Loni jste se stal členem Učenej spoločnosti Slovenska. Jak je to pro vás významné?

Je to pro mě poměrně velké ocenění. Není zcela běžné, že jsou nominováni vědci působící v zahraničí. Jak se říká, doma není nikdo prorokem. Vnímám to jako ocenění práce nejen mé, ale celého kolektivu naší výzkumné skupiny. Já jsem vždy stavěl na týmové spolupráci a díky tomu se nám podařilo vybudovat uznávané pracoviště s celosvětovým renomé v oblasti molekulární buněčné biologie rostlin a moderní mikroskopie. Na to můžeme být hrdí, protože je to výsledkem tvůrčí práce a enormního úsilí celého kolektivu.

Slovenští vědci před časem vyzvali ke změně systému vědy.  Je to debata, do které byste se rád zapojil?

Systém vědy se vyvíjel na Slovensku poněkud jinak než v České republice a stále do něj přitéká výrazně méně peněz. Takže v první řadě je potřeba řešit financování vědy a kromě toho podporovat vznik vědeckých center podobných CRH. Nesmí ale jít primárně o investice do budov a zařízení, ale především do lidí. Je potřeba podpořit kvalitní a pro vědu zapálené osobnosti, které vědu posunou dál. Učená společnost tomu chce pomoci, má zájem naslouchat svým členům, kteří zahraniční zkušenosti mají. Já se na tyto rozhovory moc těším.

Zpět