Středoškoláci získali nové informace o výzkumu rostlin

Studenti se během exkurzí seznámili s prací v laboratořích.
Foto: Martina Šaradínová
úterý 19. listopad 2019, 13:05 – Text: Martina Šaradínová

Přednášku pro středoškoláky i exkurze v laboratořích uspořádalo CRH v rámci letošního Týdne vědy a techniky. Zhruba stovka studentů středních škol se seznámila s hlavními výzkumnými směry, prohlédla si laboratoře a někteří si vyzkoušeli i práci s pipetou.

 Studenty středních škol z Olomouce, Prostějova nebo Českého Těšína provedli laboratořemi pracovníci oddělení biochemie proteinů a proteomiky, biofyziky, chemické biologie a genetiky, molekulární biologie i olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i.  Dny otevřených dveří uspořádalo i Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, jež je součástí CRH.

K pravidelným účastníkům Týdne vědy a techniky v Olomouci patří Střední zdravotnická škola Agel z Českého Těšína. „Máme obor Zdravotnické lyceum, kde se předpokládá, že absolventi zamíří na vysoké školy. Proto se snažíme studentům dopřávat zajímavé exkurze. Doufáme, že se studentům zalíbí práce v laboratoři, zaujme je i Univerzita Palackého a jejich další cesta povede třeba právě tam,“ uvedla pedagožka Ivana Pinkasová. 

Ve spolupráci s Pevností poznání se uskutečnila přednáška s názvem Plodiny budoucnosti a jak je pomocí rostlinných biotechnologií získat. Ředitel CRH Ivo Frébort posluchače po stručném „rychlokurzu genetiky“  seznámil s možnostmi, jak získat plodiny s vyššími výnosy, vyšší tolerancí k suchu a odolností proti škůdcům a chorobám bez dalšího zatěžování krajiny postřiky a hnojivy. „Zatímco v případě konvenčního šlechtění nejsou změny v DNA rostlin známy šlechtitelům ani konzumentům,  u nových biotechnologií jsou velmi přesně zmapovány,“  uvedl jeden z důvodů, proč není třeba se obávat nových  metod editování genomu rostlin či GMO.

Jak upozornil, geneticky modifikované plodiny jsou součástí našich životů, ačkoli se v Evropě pěstují kvůli legislativnímu omezením jen ve velmi malém množství.  Evropská unie dováží pro hospodářská zvířata až 72 procent  krmiva vyrobeného z geneticky modifikovaných plodin. Ročně se do zemí EU dováží zhruba 13 milionů tun sóji, 22 milionů tun sójové moučky, 2,5 milionu tun kukuřice či dva miliony tun řepky olejné. „Evropští vědci sice vyzvali evropské politiky ke změně legislativy, ale než se něco změní, zřejmě to potrvá. Budou z toho profitovat regiony, kde tak striktní omezení nejsou. Evropské zemědělství i životní prostředí na to naopak doplatí,“ upozornil Frébort.

Přednášku si vyslechl například student Církevního gymnázia Německého řádu Daniel Rošt. „Dalo mi to určitě hodně. Dost termínů pro mě bylo nových, ve škole se to takto podrobně neučíme. Přírodní vědy mám rád, a i když zrovna genetice se patrně věnovat nebudu, přednáška byla super příležitostí rozšířit si znalosti,“ uvedl.

Devatenáctý ročník největšího tuzemského festivalu vědy měl podtitul Věda, svoboda, odpovědnost. Kromě připomenutí 30. výročí sametové revoluce se zaměřil i na globální hrozby.  

Zpět