Vědci přinesli nové informace o proteinu Annexin 1 v rostlinách

Obrázek z konfokálního laserového skenovacího mikroskopu v barevném kódování zobrazuje lokalizaci Annexinu 1 značeného zeleným fluorescenčním proteinem (GFP) v epidermálních buňkách diferenciační zóny primárního kořene semenáčku Arabidopsis thaliana. Nejvyšší akumulace Annexinu 1 byla pozorována v tvořících se a taktéž aktivně rostoucích kořenových vláscích (bílé šipky).
Autoři: Michaela Tichá, Olga Šamajová
Pátek 25. září 2020, 12:05 – Text: Martina Šaradínová

Lokalizaci proteinu Annexin 1 se věnovali vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum ve spolupráci s kolegy z Institutu Maxe Plancka v Drážďanech a Univerzity v Bonnu. Studii, která jako první sledovala daný protein v živých rostlinách během jejich vývoje, publikoval odborný časopis Frontiers in Plant Science.

Protein Annexin 1 se vyskytuje u všech eukaryotických organismů, tedy živočichů, rostlin hub i protistů. Má velmi pestrou škálu působnosti, v případě rostlin ale není příliš prozkoumán. Práci nazvanou Advanced microscopy reveals complex developmental and subcellular localization patterns of ANNEXIN 1 in Arabidopsis tak lze považovat za jakýsi odrazový můstek pro další výzkum tohoto proteinu.

Protein Annexin 1  spojený se zeleným fluorescenčním proteinem vědci sledovali v živých rostlinách, konkrétně v huseníčku rolním, v jednotlivých etapách jejich vývoje během několika hodin až dnů pomocí pokročilých mikroskopických technik. Většinou z nich disponuje Oddělení buněčné biologie CRH, ale přispěli i kolegové z Institutu Maxe Plancka v Drážďanech. Olomoučtí vědci se tam mimo jiné účastnili kurzu zaměřeného na light sheet fluorescenční mikroskopii, který organizovala Evropská molekulárně-biologická organizace (EMBO) .

„Díky možnosti využít lattice light sheet  fluorescenční mikroskopii se nám podařilo dokázat, že protein je lokalizován v blízkosti jádra v určitém typu kořenových buněk. Během vývoje kořene jsme mohli pozorovat, jak se tento protein dynamicky přemísťuje společně s jádrem. Další přínos spočívá v tom, že se nám podařilo dokázat, že se tento protein účastní i buněčného dělení,“ uvedla hlavní autorka práce Michaela Tichá, která publikované výsledky získala během svého doktorského studia.

Výzkumníci zkoumali jednotlivé orgány, pletiva a dostali se až na úroveň buňky. „Současně jsme pozorovali, jak se protein chová ve stresových podmínkách, především při stresu ze zasolení. Ukazuje se, že Annexin 1 by mohl sehrát určitou úlohu při obraně rostlin proti tomuto stresu, a to ochranou buněčných membrán, a přispět tak k celkovému zvýšení odolnosti rostlin,“ doplnila Tichá.

 

 

Zpět