Vědci seznámí šlechtitele s novými vědeckými poznatky

Ilustrační foto: Miroslav Bednařík
pondělí 17. únor 2020, 13:00 – Text: Radka Kvasničková, Martina Šaradínová

Nejnovější vědecké poznatky a metody představí vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), účastníkům semináře Šlechtění a charakterizace šlechtitelských materiálů v éře genomiky. Ve dnech 19. a 20. února se jej zúčastní na sedm desítek šlechtitelů z celé republiky.

Olomoučtí vědci pomáhají šlechtitelům s nesnadným úkolem získat nové odrůdy zemědělských plodin s lepšími vlastnostmi, které se dokáží přizpůsobit změnám klimatu, budou odolnější vůči suchu i chorobám.  Podle vedoucího laboratoře a vědeckého ředitele CRH Jaroslava Doležela je vyšlechtění takových rostlin pro lidstvo do budoucna zásadní.

„Zajištění dostatku potravin pro budoucí generace je pro celý svět jednou z nejdůležitějších výzev současnosti. Přibývá obyvatel planety, mění se klima a ubývá přírodních zdrojů. Riziko hladomoru můžeme odvrátit jen tehdy, pokud se produkce do roku 2050 ve srovnání s rokem 2000 zdvojnásobí, což je nesmírně náročný úkol. Klasické šlechtění je velmi pracný a zdlouhavý proces a současné tempo růstu výnosů nových odrůd nestačí. Efektivitu šlechtění ale můžeme výrazně zvýšit využitím metod molekulární biologie a genomiky, které dokáží identifikovat rostliny nesoucí žádaný gen v raném stadiu růstu, což znamená, že se nemusí čekat na výsledky drahých a časově náročných pokusů,“ uvedl Doležel.

Podle odborníků se do budoucna bez úprav dědičné informace neobejdeme. Také proto bude druhý den semináře věnován genetickým modifikacím. „Odrůdy s určitými vlastnostmi bude možné získat jen pomocí přenosu dědičné informace z jednoho organismu do druhého nebo modifikací DNA. Zavedení těchto metod a pěstování takto vyšlechtěných plodin bude jedním z pilířů ekologicky udržitelného zemědělství. Proto vnímáme jako velmi problematické současné legislativní nastavení Evropské unie, které vede k tomu, že se tyto inovace dostávají do praxe velmi obtížně. Přitom přelomový objev tzv. molekulárních nůžek CRIPSR/Cas9 umožňuje provádět změny DNA rychle, přesně a levně,“ vysvětlil Aleš Pečinka z ÚEB, který bude na semináři rovněž přednášet.

Do Olomouce se sjedou šlechtitelé z většiny velkých i malých firem v České republice, jejich zájem předčil očekávání pořadatelů. „Je vidět, že se šlechtitelé zajímají o nejnovější vědecké poznatky. Nás vědce zase těší, když vidíme, že náš výzkum má přímý dopad do praxe,“  řekl jeden z organizátorů semináře Miroslav Valárik z ÚEB. Seminář je pořádán v rámci výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 a podílí se na něm také Výzkumný ústav rostlinné výroby a společnosti Selgen, a.s. a Agrotest fyto s.r.o.

Zpět