Vědci žádají EU o změnu legislativy u nových metod editování genomu rostlin

Ilustrační foto.
Zdroj: archiv CRH
čtvrtek 25. červenec 2019, 8:00 – Text: Martina Šaradínová

Čeští vědci se připojili ke svým zahraničním kolegům a žádají Evropský parlament i Evropskou komisi o změnu legislativy týkající se uplatnění moderních metod editování genomu rostlin, která jim umožní plnohodnotně provádět výzkum ve prospěch zemědělství, ekonomiky a celé společnosti. Otevřené prohlášení vydali přesně rok poté, co Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že rostliny získané těmito metodami jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). K apelu se připojili i ředitel Centra regionu Haná Ivo Frébort a vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel.

Podle signatářů rozhodnutí ESD znamená, že i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, k nimž může spontánně docházet i v přírodě, podléhají restriktivním evropským předpisům, které tyto úpravy prakticky zakazují. S tím přední biologové a výzkumníci nesouhlasí a na možné negativní dopady upozornili již před rokem. Text prohlášení je dostupný zde.

Stranou nezůstali ani zástupci vedení CRH, které sdružuje vědecké týmy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. V reakci na rozhodnutí Evropského soudního dvora vyzvali již loni v prosinci předsedu vlády a další české politiky k tomu, aby se zasadili o změnu evropské legislativy v této oblasti.

Podle profesorů Fréborta i Doležela jsou na místě obavy, že stávající situace může evropské země trvale poškodit: „Zatímco ve světě neustále přibývá států, které tyto moderní technologie povolují, Evropa zůstává zakonzervovaná. Každým měsícem se tak zvyšuje propast mezi ní a progresivními zeměmi, což se může velmi negativně projevit na evropském zemědělství, produkci a kvalitě potravin a také na životním prostředí.

Právní předpisy EU o GMO podle odborníků neodrážejí současný stav vědeckých poznatků. Rostliny, které prošly jednoduchými a cílenými úpravami genomu pomocí přesného šlechtění CRISPR a které neobsahují cizí geny, jsou přinejmenším stejně bezpečné, jako kdyby byly odvozeny od klasických technik šlechtění. Vědci vyzývají evropské orgány, aby rychle reagovaly a pozměnily právní předpisy tak, aby použití těchto metod nepodléhalo směrnicím o GMO. Metoda CRISPR má velký potenciál v oblasti výzkumu a inovací a v neposlední řadě může napomoci čelit aktuálním výzvám, zejména v souvislosti se změnami klimatu.

Hlavním iniciátorem nyní již celoevropské iniciativy je profesor Dirk Inzé, vědecký ředitel Centra pro systémovou biologii rostlin VIB z belgického Gentu. „Toto je jeden z mála příkladů, kdy se vědecká komunita napříč celou EU takto zmobilizovala a jednotným hlasem žádá o revizi evropské legislativy dopadající na genomové editování. K iniciativě se již připojilo 121 předních evropských institucí a toto téma také začíná rezonovat mezi politiky jak na evropské, tak i na národních úrovních. Naše úsilí podporuje většina ministerstev zemědělství napříč zeměmi Evropské unie. Nyní je potřeba konat na úrovni Evropského parlamentu,“ uvedl Inzé.

Jeho slova dokládá i vyjádření ministra zemědělství Miroslava Tomana. „Česká republika obecně podporuje tyto nové metody za předpokladu, že výsledky takového šlechtění rostlin a živočichů nebudou podléhat patentům. Důvodem je, abychom ochránili české malé a střední šlechtitelské firmy a jejich šlechtitelé tak mohli i nadále využívat šlechtitelský materiál při tvorbě nových odrůd,“ sdělil ministr.

Podporu výzvy v České republice koordinuje brněnský výzkumný institut CEITEC Masarykova univerzita. „Šlechtění rostlin může významně přispět vývojem nových odrůd plodin, které jsou méně náchylné k patogenům a jsou odolnější vůči suchu. To umožní zemědělcům zvyšovat výnosy při současném snížení používání chemických látek a vody,“ zdůraznil zástupce ředitele pro vědu Karel Říha, který provádí výzkum v oblasti genetiky rostlin. Upozornil rovněž na to, že Evropská unie je paradoxně obklopena stále se zvyšujícím počtem zemí, které jsou k otázce genomového editování mnohem vstřícnější a otevřenější. „Rozhodnutí ESD de facto znamená přesun těžiště výzkumu mimo Evropu, a tím i ztrátu kontroly nad touto progresivní technologií, která, ať chceme nebo nechceme, bude výrazně formovat nové přístupy v zemědělství a medicíně,“ varuje Říha.

Podporu potvrzují i ředitelé oborově relevantních ústavů AV ČR a další představitelé předních českých vědeckých institucí a univerzit:

Prof. Vojtěch Adam, prorektor Mendelovy univerzity

doc. Eva Bártová, ředitelka Biofyzikálního ústavu AV ČR

Prof. Jaroslav Doležel, vědecký ředitel Centra regionu Haná

Prof. Ivo Frébort, ředitel Centra regionu Haná

Prof. František Foret, ředitel Ústavu analytické chemie AV ČR

Prof. Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR

Prof. František Marec, zástupce ředitele Biologického centra AV ČR

doc. RNDr. Jana Pěknicová, CSc., ředitelka Biotechnologického ústavu AV ČR

Karel Říha, Ph.D., zástupce ředitele pro vědu, CEITEC, Masarykova univerzita

RNDr. Martin Vágner, CSc., ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR

 

 

Zpět